1-2 týden

Základním pravidlem u štěňat je vštěpování. Né nadarmo se říká co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Protože co naučíte štěně to nezapomene celý svůj život. Jedině zde můžeme trošku ovlivnit povahové vlastnosti daného psa. Nadání a učenlivost k určitým úkolům odpovídá totiž určitému období věku psa

Kolem 3 týden

Zhruba o kolo 18 dne se štěně naučí používat své smysly jako oči a hlavně tlamičku. Vnímají také už i pohyby. Dobré je už v tomhle věku začít se zvykáním štěněte na člověka.

4 až 7 týden

Je nejdůležitějším obdobím výchovy štěněte. V tomto období získává zkušenosti se získáváním potravy a hlavně společenského chování. Důležité jsou dotykové zkušenosti s lidmi, aby nevznikl pozdější problém s kontaktem s člověkem. Hlavně by se nemělo stát aby štěně zažilo nějakou nepříjemnou zkušenost s člověkem. Mohlo by to mít nevratné špatné následky.

8 týden

Přelomový je 8 týden života, protože štěně se stěhuje od svých rodičů ke svým novým majitelům. V novém prostředí je důležité naučit psa všemu, co mu bude dovoleno a hlavně zakázáno. Štěně vychovávejte pomocí hry, nikoliv pomocí tvrdé drezůry. A při výcviku je důležité psa hlavně neustále motivovat a odměňovat pamlsky. Naučte také štěně rozlišovat, kdy se jedná ještě o hru a kdy hra skončila a naučte psa na příkaz fuj, který použijete když štěně začne projevovat nežádoucí chování. Výhodou je když štěně má možnost ještě po osmém týdnu navštívit své rodiče, aby se naučilo chovat u misky se žrádlem a u her rozeznat kdy jde už o agresivní chování a kdy ne. Dobrý základ úspěchu je mít trpělivost, rozvážnost a hlavně důslednost.

Jízda v autě

Další věcí kterou by měl dnešní pes umět je jízda v autě. Pes by si měl zvykat na jízdu v autě už od štěněte. První jízdy v autě by neměli bát delší jak 5-10 minut. Nikdy nekrmte psa před jízdou hrozí pozvracení. První jízdy autem se často neobejdou bez pozvracení. Pes by neměl vnímat cestu autem jako za trest proto psa po každé jízdě odměníme a nebo ho vysadíme na mu příjemném místě. První jízdy by bylo dobré kdyby řídil někdo jiný a pes byl po boku svého majitele. Nový zážitek nebude pro psa tak stresující.

Chůze na vodítku

Věk psa při učení na vodítku nemá žádný vliv. Podstata úspěchu je přesvědčit psa že obojek a vodítko nevyvolává tah samo o sobě, ale že si tyhle pocity způsobuje samotný pes. Dobré jsou pro začátek stahovací obojky. Jak si pes ujasní tuhle zkušenost tak se nechá vodit na vodítku. Když nasadíte psovi obojek a má snahu si ho sundávat, zkuste ho zaujmou mluvením nebo nějakou hrou. První vodítko by mělo byt pevné a špatně překousnutelné a ne příliš dlouhé. Psa voďte vždy po levé straně. A ze začátku se nechte od psa vést a občas ho odměňte. Jakmile si pes zvykne na vodítko, určujte směr chůze. Hlavně nestrhávejte silným trhnutím psa k sobě. Poslední radou je aby jste nedovolili psovi kousat vodítko a ani si sním nijak nehrálo.

Sedni

Sezení psa je postoj pro psa příjemný, proto není těžké ho psa naučit. Skloňte se k psovi a přitlačte mu rukou zadek k zemi. Samozřejmě použiji příkaz sedni. Když si štěně sedne okamžitě ho pochvalte nebo odměňte pamlskem. A dejte mu volno. Zkoušejte příkaz v různých situacích například při chůzi na vodítku a nebo při odnaučování psa skákat na lidi. Na příkaz sedni by měl pes zůstat sedět nejméně deset vteřin.

Přivolání

Přivolání je také jednou z velmi důležitých dovedností psa. Někteří psi se tohle učí rychle, protože přijít na zavolání vůdce smečky, kterým by jste měli být rozhodně vy, je pro psa přirozené. Také je pravidlo, čím je pes mladší jeho chuť být u majitele je větší. Na psa volejte bud jeho jménem a nebo přidejte příkaz ke mně. Příkaz opakujte tak dlouho, než k vám pes přijde, pak ho opět rychle odměňte a pochvalte. Nikdy však nechoďte psovi naproti. Zůstaňte stát dokud sám nepříjde. Pokud se stává, že pes nechce na přivolání neustále přijít musíte přijít na důvod. Může se jednat o to, že k vám nemá potřebnou náklonnost a nebo nerozumí vašemu příkazu nebo z Vás má strach. Někdy je potřeba psovi připomenout svoji autoritu. Můžete ještě vyzkoušet přivolání za pomocí vodítka. Dejte si psa na delší vodítko a mírně za něj zatahejte, když použijete příkaz ke mně. Opakujte dokud si pes neuvědomí co po něm chcete.

Chůze bez vodítka

U štěnat jde především o to aby se pes uměl pohybovat pouze v blízké přítomnosti svého pána. Nikdo přeci nechce aby mu štěně uteklo a něco se mu přihodilo. Nejlepší je tohle cvičit někde na louce kde psa nerozptilujte plno nových věcí a nemůže se mu nic stát. Jednodušší to mají ti ke kterým pes cítí silnou náklonost. Nechte psa běhat bez vodítka jděte klidně dál a psa přivolávejte. Opět bud jménem nebo povelem ke mně a poklepejte při tom rukou na svoji levou nohu. Pokud pes běží na opačnou stranu nechoďte za ním. Dobrá je i hra na schovku, aby pes pochopil že je lepší když si sám hlídá vaši přítomnost a nevzdaluje se příliš daleko.

Zůstaň

Zůstaň je perfektní příkaz, který určitě využijete. Měl by se hlavně využívat pokud chcete aby pes zůstal někde sám a neodběhnul někam, kde by na něj číhalo nebezpečí. Také velmi výhodný doma, pokud pes nesmí do některé z místností nebo jestli naopak má v některé zůstat. Učit psa to můžete pomocí gesta rukou. Když chcete aby pes zůstal na místě řekněte povel zůstaň a jednou rukou ukažte proti němu. Jako stůj. A snažte se psa okamžitě zastavit na místě kde stojí. Když se štěně zastaví dejte ruku zpátky k tělu. Rukou můžete i mírně zatlačit proti směru štěněte. Nezbývá nic jiného než to neustále opakovat, než pejsek nezůstane sedět na zemi. Já osobně to zkoušel na louce, kde je klid a psa nic nerozptyluje. Když už si sednul opakoval jsem příkaz zůstaň a pomalu ustupoval dál od psa. Vzdálenost se neustále zvětšovala. Samozřejmě pak psa zavolejte když už jste dostatečně daleko a nezapomeňte na odměnu. Měl by přiběhnout k levé noze. viz. Přivolání psa.