Každý národ má své specifické rysy a Japonsko je známo svoji érou samurajů. A jsou to právě Japonci, kteří se rozhodli vypěstovat mohutného psího zápasníka sumo. Tito lidé dali tomuto psovi sílu, vytrvalost ale hlavně úžasné charakterové vlastnosti, které jsou hodné samuraje. Proto nyní popíši vlastnosti samuraje, protože tím popisuji i vlastnosti samotného psího samuraje neboli Tosa Inu.

Samuraj je v Japonsku něco jako byl rytíř v Evropě. Musel být čestný, spravedlivý, rozumný, rozvážný a silný. Byl to v podstatě ideál. Tyto vlastnosti proto můžete najít i u psa Tosa Inu, protože právě on je mezi psi Samurajem. Překlad slova samuraj znamená: ‚ten kdo slouží, či ten kdo je v něčích službách“ a je odvozeno od slova saburau což znamená střežit a chránit. Správný samuraj se nesměl dát vyvést ničím z rovnováhy, vždy si musel zachovat chladnou hlavu. To se také podepsalo na charakterové vlastnosti tohoto plemene. Tosám bylo odjakživa vštěpováno, že musí být vždy rozvážní a zachovat chladnou hlavu ať se děje co se děje. A v krizových situacích nesmí vrčet ani štěkat. Tím to docílí, že nepřítel se nedozví nic o svém soupeři. A není rozdíl jestli se jedná o jiného psa nebo o člověka. Pes si je také vědom své velikosti a tak byl naučen ctít menší zvířata a nevšímat si jich.

Jako samurajové, kteří museli odjakživa prokazovat svoji naprostou věrnost a oddanost svému pánovi, to samé má v hlavě vštěpeno i Tosa. Mezi další vlastnosti samuraje patří umění sebeovládání. A tosa je mistrem v sebeovládání. Nevšímá si cizích psů, ignoruje cizí lidi a jiná zvířata. Tosa je takový tajuplný člověk, kterému nevyčtete z tváře co se jí honí hlavou. A správně vychovaná Tosa s vyrovnanou povahou NIKDY nezaútočí na nezbranného tvora.

O tomto psovi se také traduje, že je to dobrý zápasník sumo. Protože i samurajové chtějí mít postaráno o zábavu, tak naučili svého samurajského psa Tosa inu zápasit v sumo. Jednalo se o čistý, spravedlivý a hlavně NEKRVAVÝ zápas. Šlo o to, který pes vytlačí druhého psa z kruhu a nebo ho srazil k zemi. Psi byli naučeni přesně jak mají svého soupeře vyvést z rovnováhy nebo jak ho uchopit, ale tak aby se nikdy nikomu nic nestalo. Pes který porušil tohle pravidlo a kousnul nebo jinak ublížil svému soupeři byl okamžitě vyloučen. Také zápasy sumo probíhaly pouze mezi tímto plemenem a nikdy ne mezi jinými plemeny. Správný pes sumo musel mít bojového ducha ,ale nesměl být krvelačný.